Psal se rok 2018 a já začínal řešil, co po bakaláři na Fakultě informatiky MU. Prakticky jsem nevěděl, co se sebou až na jediné a to, že nechci pokračovat jako informatik, protože sezení 9 hodin denně 5 dní v týdnu u počítače, s rukama na klávesnici a zrakem upřeným do barevného textu na černém pozadí bych prostě nedal.

Vzhledem k tomu, že jsem od prvního ročníku pracoval jako grafická “holka pro všechno” v místní IT firmě, měl jsem možnost přičuchnout k nejrůznějším odvětvím designu od product designu, přes UX, UI až po front-end development. Občas to bylo šílený, občas krásný , ale pěkně mi tato zkušenost ukázala, kterým směrem se v životě asi chci směřovat.

Do oka mi tehdy nejvíce padl research pro naše aplikace a já se tomu začal trochu více věnovat. Dokonce tak, že jsem časem začal dělat na některých zakázkách i na vlastní pěst. Na FI jsem prošel grafickou specializací aplikované informatiky (jinak docela hluboko zaměřené na teoretickou informatiku) a vyzkoušel jsem všechny předměty, které by se byť jen dotýkaly designu. Pak ale nastal onen moment, kdy jsem si položil otázku “Kam dál?”.

Kam dál?

— Lost Mara, 2018

Na FI jsem měl vše za sebou, a tak jsem se začal dívat kolem. V ČR jsem bohužel nenašel mnoho možností, kde bych se UX a mohl trochu hlouběji zabývat, takže jsem logicky začal pátrat v zahraničí. Věděl jsem, že nechci do malé vesničky uprostřed ničeho, ale s velikostí města to ani nechci přehánět. Po pár dnech rešerše z toho vypadlo pár kandidátů — UCL London, TU Eindhoven a Copenhagen Institute of Interaction Design. Začal jsem tedy shánět kontakt na bývalé studenty, abych trochu tušil, kam bych se měl posnažit dostat.

Do toho ale přišly státnice.

Jakmile jsem je pokořil a dostal se do normálního pracovního módu z oslav, začal jsem zase řešit co a kam. Po dlouhém pátrání se mi podařilo získat kontakt na Petra Kosnara. Skvělýho člověka, kterýmu nedělá problém utrhnout si 2 hodiny ze svýho něuvěřitelně nabytýho života, sednout s neznámým študákem, co neví co se sebou, na pivo a poradit mu. Kromě hromady jiných skvělých věcí, na kterých Petr pracoval (koukni https://www.iampetr.com/), taky studoval na TU Eindhoven. Nebudu Vám lhát, tenkrát jsem se rozhodl.

Nadšení v zápětí střídalo zklamání z toho, že jsem o dva týdny missnul application. Co teď? Petr mi ale opět vytrhl trn z paty, když mi poradil, že KISK tady v Brně na Masaryčce na tom prý není vůbec špatně, a že bych mohl popřemýšlet o něm.

KISK? UX na Masárně? Jak to, že jsem o ničem takovém nikdy neslyšel? Nevím. Ale nakonec jsem tady v KISKu, studuji a zatím se mi líbí :).