Neukázněnost, vyrušování ve škole a třídě

V rámci pedagogické praxe je nutné, aby pedagog dohlížel na dodržování kázně žáků. Tu můžeme definovat mnoha způsoby, například jako „vědomé plnění sociální role; vědomé dodržování norem, pravidel chování potřebných pro to, aby bylo ve třídě dosaženo společného cíle“ [1] či „vědomé, přesné plnění zadané sociální role, stanovaných úkolů, určených činností, spojené s respektováním autority“ [2]. Neukázněnost se následně může projevovat například jako: zabývání se jinými než učebními činnostmi v průběhu výuky, verbální a neverbální vyrušování při vyučování, záškoláctví, lhaní, krádeže, šikana, agresivita, sexuální obtěžování spolužáků nebo učitele, kouření, drogy, alkohol, rasismus a xenofobie a jiné [1].

Otázka č. 1: Liší se dodržování kázně v rámci informatiky a jiných předmětů?

Ano. Především pak faktor zachování pozornosti a vyrušování při hodinách. Hodiny informatiky jsou totiž poněkud specifické tím, že žáci mají povětšinu času před sebou počítače či jiné zařízení tedy stimul, který může extrémním způsobem narušovat jejich soustředěnost. Jedná se o médium, které může být pro některé žáky extrémně poutavé a může tak například v průběhu výkladu odklánět pozornost od pedagoga, či v průběhu vzdělávacích aktivit vybízet k interakcím, které s výukou nesouvisí.

Otázka č. 2: Co může pedagog udělat pro to, aby v rámci informatiky byla kázeň zachována?

Obecná doporučení se mi v rámci literatury nepovedlo dohledat, a proto se pokusím popsat myšlenky, které mě v rámci tohoto tématu napadly. Nejjednodušším způsobem může být zákaz práce na těchto zařízeních v průběhu výkladu. Tento případ však mnohdy naráží na čistě praktické problémy, kdy počítačové učebny mnohdy nedisponují možností kontroly všech obrazovek a pro pedagoga tak může být extrémně náročné tento zákaz kontrolovat. Z tohoto důvodu je z mého pohledu vhodné zkrátit teoretický výklad na nutné minimum a snažit se sdělované informace podávat v co nejpoutavější, krátké formě, tak aby si pedagog pozornost jednoduše udržel.

Druhým problémem je však udržení pozornosti při aktivitě na zařízení samotném. V tomto případě je pro žáka jeho oblíbená sociální síť vzdálená pouhé dva kliky a může tedy být velkým lákadlem překliknout na ni z aktivity, která žáka právě nebaví. Z tohoto pohledu mě napadá možné řešení pomocí časových limitů, které by mohly studenty motivovat pracovat na daném úkolu efektivněji, protože jinak jej v rámci časové dotace nestihnou. Tato metoda na druhou stranu naráží na problém, že žáky zbytečně přivádíme ke stresu, který by tak mohl být příliš častý a zanechat tak na žácích negativní stopy. Tato problematika je pro mě tedy velkou otázkou a nepodařilo se mi dostatečně zjistit, jaké postupy jsou její řešení nejvhodnější.

Zdroje

[1] Zieleniecová ZIELENIECOVÁ, Pavla. Pedagogika I [online]. 2014 [cit. 2021-12-12]. MFF UK. Dostupné z: https://kdf.mff.cuni.cz/vyuka/pedagogika/materialy/2014%20ZS/3-Kompetence-k-uceni.-Skolni-%20uspesnost.-Kazen.pdf

[2] PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. In: RYBOVÁ, Romana. Kázeň [online]. Brno, 2009 [cit. 2021-12-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ge7to/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Hana FILOVÁ.