Tréma
V rámci nástupu do pedagogické praxe je poměrně běžné, že se daný začínající pedagog nebude cítit zcela ve své kůži a bude zažívat před celou třídou studentů trému. Tu definujeme jako „strach, nejistotu, stav excitace a další projevy před určitým výkonem, který má osoba podat. Úzkost a strach, které se s trémou pojí, se objevují po celou dobu života a jsou jedny ze základních emočních stavů člověka“ [1]. Začínající pedagog si však musí uvědomit, že pro něj je daná situace sice nová, avšak pro studenty interagující s novou osobou může být daná situace taktéž stresující a znaky trémy mohou zažívat také.
Otázka č. 1: Jak může začínající pedagog s trémou pracovat?
Základním předpokladem pro snížení stresu a trémy při výuce je důkladná příprava. Vzhledem k tomu, že se tréma často projevuje v důsledku nejistoty pedagoga při výkladu (ať už látkou či vedením třídního kolektivu), právě příprava může napomoci se sebejistotou a snížit obecné napětí, které může zpočátku cítit. Literatura taktéž nabízí uvolnění pomocí hlubokého dýchání či zaměření se na biologické procesy, které daný pocit způsobují. [2]
Otázka č. 2: Jak může pedagog pomoci s trémou žákům?
Dle Studera a kolegů [3] používají studenti pro získání větší kontroly nad situací především dechová a jiná cvičení, dále užívají nikotin, kofein nebo jiné přírodní látky na zklidnění. Někdy však sáhnout taktéž k lékům na předpis či dalším rizikovějším látkám. Pedagog by se však měl svým chováním snažit žákům pomoci tak, aby k daným postupům nemuseli vůbec přistupovat, a ve chvílích, kdy pedagog vycítí, že je žák ve stresu, měl by se jej snažit uklidnit. Student totiž může z důvodů daného stresu odpovídat zkratovitě. Jednoduchou pomůckou tak může být otevření okna pro provětrání prostor, zastavení studenta při přednesu či činnosti, pobídnutí k hlubokému nádechu a výdechu, tak aby se mohl znovu zkoncentrovat, popřípadě výzva ke zpomalení přednesu a obecné podpoření jej v jeho snaze podat maximální výkon.
Zdroje
[1] KLOUDOVÁ, Zuzana. Tréma a self-efficacy v kariéře učitelů středních škol [online]. Brno, 2019 [cit. 2021-12-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zbsjc/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdenka STRÁNSKÁ.
[2] DAVIS, Kaetrena. D. (2007). The academic librarian as instructor. College & Undergraduate Libraries, 14(2), 77–101. Dostupné z: https://doi.org/10.1300/j106v14n02_06
[3] STUDER, R., GOMEZ, P., HILDEBRANDT, H., ARIAL, M., & DANUSER, B. (2011). Stage fright: its experience as a problem and coping with it. In: KLOUDOVÁ, Zuzana. Tréma a self-efficacy v kariéře učitelů středních škol [online]. Brno, 2019 [cit. 2021-12-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/zbsjc/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdenka STRÁNSKÁ.
