Můj první semestr na KISKu. Po čtyřech letech na Fakultě informatiky to pro mě byl docela šok. Vážně. Přechod z naprosto exaktního prostředí, kde jakýkoliv zadaný úkol je přesně definovaný a co není definováno se nemusí dělat, do prostředí, kde dostanete jednovětné zadání a zbytek si domyslete, byl drsný. Ale jsem za něj upřímně opravdu rád.
Obecně mám pocit, že jsem se přechodem na Filozofickou fakultu dostal do daleko příjemnějšího prostředí, kde není každý student pouze číslo, učitelé z celého oboru nás osobně znají jménem a dokáží se s námi díky tomu bavit na daleko lidštější úrovni.
Tento semestr jsem si zároveň zapsal většinu předmětů, které si mi na KISKu líbí, tak doufám, že další semestry nebudu zklamaný ?
Design informačních služeb, rozhraní a interakcí
Právě jeden z hlavních předmětů, kvůli kterým jsem se na KISK přihlásil je Design informačních služeb, rozhraní a interakcí, který je páteřním kurzem celé designové profilace.
V rámci přednášek nám byla předneseny základy teorie designu uživatelských prostředí. Ačkoliv jsem s danými koncepty měl již dlouhodobější praxi, bylo pro mě skvělé si některá témata projít komplexněji, a především v návaznosti na témata dalších a moct si je tak dát do souvislostí s dalšími vyučovanými tématy.
Část, která pro mě byla opravdu asi nejzajímavější bylo objevení částí designu, o kterých jsem ani nevěděl, že existují. Takovým příkladem může být třeba Speculative Design, Circular Design či koncepty jako Design Futures. Na tyto části designu se na KISKu specializuje Roman Novotný a doufám, že se k nim v rámci dalších předmětů ještě vrátím.
V rámci předmětu jsme museli kromě studia přednášené látky taktéž splnit dva domácí úkoly. Prvním bylo hlubší nastudování si některého konceptu a následně sepsání eseje, která daný koncept představí. Jak jsem již zmínil výše, poměrně mě zaujaly pro mě nové koncepty designu, a tak jsem se rozhodl pro představení tématu Circular Design. Daný článek jsem následně publikoval na svém Mediu.
Právě publikace na Medium.com pro mě ale byla dalším velkým a příjemným překvapením. Na mediu jsem si již dříve četl články zaměřené na UX, ale nikdy jsme se neodhodlal napsat svůj článek a popřípadě jej tam publikovat. To jsem ale v rámci DISRI musel překonat a Medium aktivně využívat. Tento postup ale pro mě byl z pedagogického hlediska naprosto přelomový. Na střední škole jsme dlouhé eseje psali poměrně často, avšak vždy skončily v sešitě a dál je nikdo nikdy neviděl. Proč? Připadá mi skvělé se o texty, se kterými se tolik trápíme rovnou někde publikovat a použít je rovnou i jako jakýsi svůj deník. Zároveň mám pocit, že je tento postup motivační, protože jsem měl pocit, že nechci, aby bylo vidět něco, s čím nejsem spokojen.
Dalším úkolem v rámci DISRI pak bylo provedení rozhovoru s designérem a jeho následné publikování. Jelikož jsem tento semestr učil na Fakultě informatiky kurz Human-Computer Interaction, kde jsme pro studenty na poslední hodinu připravovali přednášku designéra z praxe, rozhodl jsem se dané situace využít. Mezi studenty jsem nejdříve zjistil, jaká témata by je od designéra z praxe nejvíce zajímaly a následně jsme s s Patrikem Volkem dali dohromady osnovu a otázky, na které by v rámci přednášky mělo být odpovězeno. Daný rozhovor jsem následně publikoval zde.
https://medium.com/design-kisk/patrik-volek-ux-talk-a1ca198d3a29
Celý předmět pro mě měl opravdu velkou informační hodnotu a už jen kvůli němu mám zatím radost, že jsem na KISK přišel.
Uživatelský výzkum
Hned druhý předmět, na který jsem na KISK vyloženě těšil a byl skvělý. V rámci tohoto předmětu jsme se skupinkou dalších 3 studentek dostali za úkol zmapovat typické zájemce o studium na KISKu.
Samotný počet pouze 4 účastníků byl skvělý. Veškerá komunikace díky tomu byla opravdu intenzivní a byl čas na to s procházet poznatky každého z účastníků kurzu zvlášť.
Ze začátku kurzu jsme se lehce seznamovali a utřizovali se přehled v tom, které výzkumné metody bychom obecně mohli do budoucna používat, jak bude celý kurz probíhat a podobně.
V následující fázi jsme začali dávat dohromady plán na výzkum, bohužel byl však brzy konec semestru a tak jsme se domluvili, že budeme v dalším semestru v projektu pokračovat.
Eye-tracking v humanitních vědách
Tento předmět pod vedením doktora Šašinky jsem si zapsal, jelikož jsem se s použitím technologie eye-trackingu již několikrát setkal, ale sám jsem nikdy nevěděl, jakými konkrétními způsoby bych danou technologii měl ovládat, co vše umí, popřípadě, jak s ní správně navrhovat výzkum.
Předmět byl rozložen do pár hodin, kdy jsme se sešli na intenzivní společnou práci a mohli jsme eye tracking zkoušet přímo v laboratoři.
Dozvěděli jsme se například rozdíly mezi jednotlivými zařízeními, jak se používají, k čemu se nejvíce hodí a seznámili se s jejich limity, jako je například přesnost či pohyblivost.
Další část kurzu se zabývala právě samotným návrhem výzkumu, při němž bychom eye-tracking mohli použít. Tento výzkum jsme následně měli za úkol v laboratoři provést a také vyhodnotit výsledky.
Daného kurzu se současně účastnila také paní docentka (nepamatuji si jméno) z psychologie na FSS, která se s daným zařízením snažila také naučit pracovat. Bylo zajímavé zpestření sledovat také její vhledy do tématu.
Po absolvování kurzu si troufnu říci, že jsem schopný rozpoznat situace, kdy bych eye-tracking použil, a zároveň uměl dané zařízení obsloužit a vyhodnotit.
Stimul použitý při našem výzkumu
Informační vědy
Tento předmět pro mě byl poměrně náročný. Zabýval se uvedením do tématiky informační vědy. Zároveň však počítal s určitými základy z bakalářského studia na KISKu. Těmi jsem ale bohužel nedisponoval, a tak pro mě některá témata byla náročnější než pro jiné studenty. Některá témata mi však byly zase bližší, a tak se nakonec dal poměrně zvládnout.
Poměrně zajímavé pro mě bylo například téma digital humanities, jelikož jsem se ho v rámci vypracování své bakalářské práce již letmo dotknul. Bylo tedy zajímavé se o daném konceptu dozvědět něco víc, třeba i z teoretického pohledu věci.
V rámci předmětu jsme taktéž měli připravit podcast na téma námi zvolené nové informatiky. Vybral jsem si proto Human-Computer Interaction.
Literatura, knihovní procesy a trh
Tento předmět byl pro mě taktéž poměrně velká neznámá. Vzhledem k tomu, že jsem se s knihovnami doteď setkával pouze jako zákazníák, který si jednou za čas přijde vypůjčit knihu, popřípadě student, který se do knihovny přijdu učit, bylo zde pro mě poměrtně hodně nových informací.
Zároveň jsem byl překvapen, jak zajímavé veškeré procesy v rámci knihovnictví jsou, do jaké míry jsou podporovány státem a jak vlastně vše funguje.
V kromě znalostní zkoušky na nás v průběhu semestru čekaly taktéž úkoly. Jedním z nich bylo splnění několika „kulturně“ zaměřených úkolů, které jsme v rámci města měli splnit. Mými vybranými úkoly byly:
- Navštívit některé brněnské BROWNFILEDS (málo využívané či zatím nevyužívané městské plochy a objekty; typicky původně industriální). Navrhnout jeho kreativní využití
- Navštívit v ateliéru architekta či fotografa a pořiďte s ním rozhovor na téma KREATIVITA v jeho profesi a jak se vlastně proměňuje v peníze
- Zúčastnit se kulturního programu v Industře Brno, Káznici na Cejlu, Mosilaně, Buranteatru, Kabinetu Múz, Skleněnou louku či Malé Americe (brněnská kulturně-kreativní centra)
- Absolvovat BRNĚNSKÉ ARCHITEKTONICKÉ STEZKY.
Tento úkol pro mě byl taktéž dost zajímavý z pedagogického hlediska. Líbilo se mi, že jsme jednoduše neměli jen napsat esej na kulturní téma, jak by bylo často vynucováno v rámci jiných předmětů, ale byla potřeba naše reálná fyzická aktivita.
Mimo to jsme dostali za úkol zpracovat text, který by byl reflexí k danému předmětu.
Z obecného pohledu byl pro mě předmět velice zajímavý, avšak jiným způsobem než u většiny předmětů, na něž jsem ve škole zvyklý. Předmět pro mě měl poměrně velkou informační hodnotu z hlediska rozšíření obzorů v oblasti literatury a knižního trhu, o němž jsem jakožto nováček na KISKu neměl příliš přehled. Zároveň mám radost ze zapojení i kulturních výzev do součástí evaluace. Jsem toho názoru, že se tato složka obecného kulturního přehledu v českém školství dost opomíjí a vyučující dbají spíše na znalosti formálnějšího charakteru než na soft skills a rozvíjení se v oblasti kulturního života.
Digitální gramotnost
V rámci tohoto předmětu jsme rozebírali základy výuky digitální gramotnosti a situaci okolo ní v ČR i ve světě. V tomto tématu jsem byl absolutní nováček a popravdě jsem netušil do čeho jsem se přihlásil. Vzápětí jsem se však dostal do procesu a kurz byl zajímavě veden.
Bylo to pro mě taky poprvé, co jsem se setkal s prostředím ELFu a tak jsem se i s ním musel lehce seznamovat.
V rámci kurzu jsme měli vytvořit tři úkoly, které se soustředily nejdříve na rozšíření našich znalostí v daném oboru pomocí nastudování vypracovaných vědeckých prací a zhodnocení článku z ECILu. Následně jsme měli navrhnout nějaký svůj výzkum, kdy já jsem se soustředil na rozšíření existujícího výzkumu Privacy Literacy and the Everyday Use of Social Technologies o další část vzorek populace, tak aby bylo možné určit, zda závěry, ke kterým došli autoři původního příspěvku, jsou validní. Jde především o prozkoumání části, kde autoři vztahují závěry svého výzkumu na obecnou populaci bez uvažování demografických rozdílů. Mimo to by posloužil výzkum i samotným školám. Plánem by bylo získat a zpracovat data a po zveřejnění daného výzkumu předat analýzu jejich studentů vedení tak, aby zjistili úroveň jejich gramotnosti informační bezpečnosti.
Seminář k diplomové práci: Východiska a metodologie
V tomto předmětu jsme se seznámili především s úvodem do metodologie výzkumů, které v rámci literární a informační vědy lze vést. Tento předmět byl taktéž jakýmsi začátkem práce na naší diplomové práci. Cílem bylo začít rámovat téma, na kterém bychom následně chtěli pracovat a pomalu si procházet literaturu, která se k němu bude později pojit.
V rámci přípravy jsem si vybral téma uživatelských rozhovorů zkoumajících citlivá témata. To především proto, že jsem s daným tématem měl již určité zkušenosti z vlastní praxe a s dr. Zbiejczuk Suchou jsme se shodli, že na dané téma není dostupné příliš velké množství literatury, tudíž by se mohlo jednat o zajímavé téma.
Úvod do jazyka SQL
Tento předmět jsem si nechal uznat ze svého bakalářského studia.
1 thought on “ První semestr na KISKu ”