V rámci svých reflexivních prací předmětu Pedagogická psychologie pro informační specialisty bych se rád zaměřil na popsání daných témat v kontextu výuky informatiky na středních školách.
V šedesátých letech minulého století představil Benjamin S. Bloom koncept taxonomii výchovných cílů, která má za cíl konkretizovat způsoby pedagogického vedení studentů napříč vzdělávacím procesem[1]. Celková taxonomie, tak jak ji Bloom navrhl, se sestává ze šesti hlavních okruhů, které na sebe navazují ve vzestupné posloupnosti od nejjednodušších po nejsložitější — znalost (knowledge), porozumění (comprehension), použití (application), analýza (analysis), syntéza (synthesis) a hodnocení (evaluation)[2]. Cílem každého pedagoga by tak měla být snaha o posunutí žáka od fáze, kdy nemá žádnou znalost konkrétní látky, přes jednotlivé fáze až do momentu, kdy bude schopen o konkrétních tématech uvažovat na úrovni hodnotící, tedy být schopen o tématech uvažovat v širších souvislostech, argumentovat, do jaké míry souhlasí či nesouhlasí s konkrétními stanovisky, či rozebírat, zda určité myšlenky považuje za validní.
Otázka 1: Je možné aplikovat Bloomovu taxonomii v kontextu výuky informatiky na středních školách?
Rozhodně je a je možné si ji ukázat na konkrétním příkladu. Zvolíme-li nějakou klasickou látku, která bývá na středních školách v rámci informatiky vyučována – dejme tomu práce v Microsoft Excel – jednotlivé fáze Bloomovy taxonomie lze poměrně jednoduše zpozorovat. Znalostní úroveň by představovala znalost existence programu, přehled o práci s tabulkovou strukturou dokumentu, primární účely jeho použití. Porozumění by byla schopnost rozeznat, zda je vhodné použít Excel pro dělání si poznámek do školy nebo nikoliv. Aplikace by představovala schopnost vytýčit si cíl, který v Excelu chce provést (např. sestavení kontingenční tabulky) a následná schopnost nalézt řešení (ať už sám či za pomoci vyhledávacích nástrojů). Příkladem schopnosti analýzy může být to, že žák dokáže definovat, z jakého důvodu mu či jí nefunguje podmíněný příkaz a následně příkladem syntézy je schopnost nalézt alternativní řešení pro vytvoření onoho příkazu. Posledním bodem hodnocení by byla schopnost rozeznat, zda pro vytvoření si tabulky osobních financí pro našetření si na nový mobilní telefon bude vhodnější použít Excel anebo jiný program a proč právě tento nástroj.
Otázka 2: Do jaké míry vyučující užívají Bloomovy taxonomie při výuce informatiky?
Bohužel se mi nepovedlo dohledat žádný příklad užití Bloomovy taxonomie při výuce informatiky na středních školách, avšak článek[3] od Masapanta-Carrión a Velázquez-Iturbide popisuje její užití ve vysokoškolské informatice. V dané studii se ukázalo, že pedagogové o dané taxonomii vědí a povětšino use ji snaží i implementovat do vlastních osnov. Na druhou stranu se však také ukázalo, že velké množství pedagogů si není jisto jejím správným užitím a mnohdy tak dochází k jejímu nesprávnému užívání.
Zdroje
[1] SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. 2007. Praha: Grada Publishing, a.s.
[2] HUBLOVÁ, Pavlína. Bloomova taxonomie [online]. Metodický portál rvp.cz. 2014 [cit. 2021-10-31]. Dostupné z https://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/B/Bloomova_taxonomie
[3] MASAPANTA-CARRIÓN, Susana, VELÁZQUEZ-ITURBIDE, J. A Systematic Review of the Use of Bloom’s Taxonomy in Computer Science Education. In: Proceedings of the 49th ACM Technical Symposium on Computer Science Education. 2018, s. 441–446. Association for Computing Machinery.
