V rámci tohoto tématu bych se opět chtěl věnovat v kontextu výuky informatiky na střední škole.
Z mého pohledu je informatika z pohledu sebeřízení a samovzdělávání poměrně výjimečný předmět, jelikož se od studenta očekává určitá míra znalostí již z domácího prostředí a obvyklého užívání počítače, jež jsou oboje podmíněny motivací žáka se sám látce v domácím prostředí zabývat. Pedagog tak následně staví na základech znalostí, které žáci často nabyli praktickým užíváním počítačů a obohacuje je o odbornější znalosti a schopnosti. Z tohoto pohledu se dá říct, že v českém prostředí středoškolská informatika staví na základech pragmatické pedagogiky[1] z domácího prostředí a je pouze nadstavována znalostmi, ke kterým by se často studenti ve volném čase nedostali. I proto je při její výuce třeba dbát na individuální přístup k jednotlivým studentům[2], jelikož se znalosti a obecně informační gramotnost může výrazně měnit — ať už z důvodu, že některé děti tráví u technologií více času než jiné, tak i z důvodů jako je sociální situace studentova či studentčiny rodiny.
Otázka 1: Jestliže je sebeřízené studium podmínkou pro setrvání v tempu s kolektivem třídy, co je tedy nejdůležitějším faktorem, který míru ochoty k sebeřízenému vzdělávání ovlivňuje?
Podle Baraka [3] se ukazuje, že jedním z nejdůležitějších faktorů je motivace daného studenta zvládat náročné úkoly a být vtáhnut do samotného vykonávání konkrétního úkolu. Zároveň zmiňuje, že na danou motivaci má vliv taktéž předchozí pozitivní zkušenost s podobnými úkoly.
Otázka 1: Jak může pedagog studentovi pomoci v případě, že nemá dostatečnou časovou dotaci, ale žák potřebuje určitou látku dostudovat?
Jedna z prvních možností je vytvoření zájmu studenta o danou látku. Tento zájem může být následně podpořen odkázáním na materiály dostupné v online kurzech, kde si může student dostudovat dovednosti, které potřebuje. Výhodou této možnosti je menší náročnost pro pedagoga, na druhou stranu nad danými materiály nemá pedagog žádnou kontrolu, nevlastní je, nemůže je obohatit o vlastní poznámky vztahující se ke svému výkladu. Další možností je pak vybudování vlastního CMS systému, který studenti mohou následně používat [4], který sice řeší problémy veřejně dostupných kurzů, avšak je výrazně časově náročnější na údržbu.
Zdroje
[1] NUNNS, Stephen. Pragmatic Pedagogy [online]. 2015, [citováno: 2021-10-31]. Dostupné z: https://howlround.com/pragmatic-pedagogy
[2] ZDRÁHAL, Jindřich. Zvláštnosti ve výuce informatiky na Střední škola MESIT, o.p.s. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009, 46 s., 4 s. příloh. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/10388. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Mikulová, Lenka.
[3] Barak, M. Motivating self-regulated learning in technology education. Int J Technol Des Educ 20, 381–401 (2010). https://doi.org/10.1007/s10798-009-9092-x
[4] VOVIDES, Yianna, et al. The use of e-learning course management systems to support learning strategies and to improve self-regulated learning. Educational Research Review, 2007, 2.1: 64-74.
