Mapy učebního pokroku
Společnost SCIO definuje mapu učebního pokroku (taktéž MUP) jako nástroj, který „zachycuje proces, kterým žák prochází při osvojování znalostí a dovedností v dané oblasti. Pojmenovává uzlové body, které napomáhají orientaci při sledování individuálního rozvoje. Mapa tedy nabízí sled jednotlivých kroků, které při studiu a osvojování si dané oblasti poznání většinou nastávají, a poskytuje tak žákům a učitelům základní rámec ke sledování pokroku.“ [1] Taková mapa pak následně pomáhá jak samotnému žákovi, tak pedagogovi jasně sledovat cíle a taktéž pokrok ve svém vzdělávacím procesu, a to nejen z hlediska znalostí látky, tak z hlediska dovedností, které se k celému procesu pojí.
Otázka č. 1: Jaké nevýhody mapy učebního pokroku mají?
Jednou z věcí, které jsou u map učebního pokroku náročné na popsání jsou právě dovednosti, které nejsou přímo cílem dané aktivity či předmětem vyučované látky, ale které se k daným procesům pojí nepřímo a žák dané schopnosti a znalosti nabývá mimochodem v rámci daných procesů. Takovými záležitostmi mohou být například dovednosti, které nazýváme soft skills, tedy dovednosti, které „pomáhají pochopit sebe i ostatní, usnadňují a zkvalitňují spolupráci s druhými lidmi a dají se rozdělit do na konkrétní dovednosti, jako jsou komunikační a prezentační schopnosti, týmová spolupráce, zvládání konfliktů atp.“ [2]
Otázka č. 2: Jakým způsobem může pedagog mapu učebního pokroku zařadit do výuky informatiky na střední škole?
Pro tuto otázku jsem vytvořil příklad na zapojení MUP do imaginárního průběhu školního roku. Žáci by si vytvořili na začátku školního roku pracovní list, na kterém by měli od svého učitele vyznačené hlavní linky oblastí, kterým se budou v rámci daného roku věnovat, konkrétní témata z dané oblasti, a úrovně dovedností (například doplněné otázkami vytvořeným na míru k jednotlivým tématům podle Bloomovy taxonomie). Daný žák si tak například v rámci výuky práce s Excelem zaznamenává, jakým způsobem se naučil orientovat v prostoru programu, do jaké míry umí obecně s tabulkovými procesory pracovat, zda umí na nahodilý jednoduchý úkol zvolit správný postup řešení, či zda má větší expertízu a umí vytvářet komplexní podmíněné struktury. To vše může napomoci žákovi samotnému k tomu, aby věděl, na kterých oblastech ještě dále zapracovat, a taktéž pedagogovi, aby viděl, do jaké míry si žáci v rámci jeho třídy v dané problematice obecně věří.
Zdroje
[1] Kolektiv autorů. (2014). Mapy učebního pokroku: Obecná metodika. [online]. Praha:www.scio.cz, s.r.o. [cit. 2021-12-12]. Dostupné z: https://mup.scio.cz/Content/Files/Metodika_obecna.pdf
[2] MALEČKOVÁ, Monika. Možnosti rozvoje v soft skills na Masarykově Univerzitě [online]. Brno, 2009 [cit. 2021-12-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/qnink/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr ŠKYŘÍK.
